Vzorem sokolští předkové
Na všesokolské slety, konané vždy jednou za šest let a vrcholící hromadnými vystoupeními v Praze, jezdí cvičenci a cvičenky dobrovolně. Až do roku 1948, kdy se konal XI. všesokolský slet, se účastníci pro Prahu vybírali podle
kvality předvedené skladby, což v jednotách a župách hodnotily komise složené z předních cvičitelů. V obnoveném Sokole po roce 1989, kdy Sokol již neměl tolik členů jako za první republiky či v poválečném období 1945 - 1948, počty vystupujících cvičenců poklesly a sokolské jednoty se naopak
musely snažit náborem své řady pro nácvik sletových skladeb posilovat.
V Tělocvičné jednotě Sokol Přerov se ve vedení ženského cvičitelského sboru v roce 2017 rozhodly pro XVI. Všesokolský slet 2018 nacvičit dvě ženské sletové skladby "Cesta" a "Ženobraní". Sestry seniorky se pak věnovaly nácviku skladby pro seniorky a seniory "Princezna republiky".
Dost velké sousto. A tak došlo na nábor nových žen pro nácvik. Potěšující bylo, že některé ženy se přišly informovat a ucházet o účast na nácviku a na následných oficinálních veřejných vystoupeních, župním, krajském a všesokolském
sletu v Praze samy z vlastní iniciativy. To mi potvrdila i náčelnice T. J. Sokol Přerov sestra Helena Sedláčková. To, co přivedlo jednu z přerovských žen, dosud nečlenek Sokola, k nácviku skladby Ženobraní, tvoří samostatný příběh, který i díky jejím podkladům mohu dnes na tomto místě prezentovat. Řeč bude o Nadě Calábkové z Přerova.
Dnes už sestra Naďa Calábková se v posledních letech intenzívně věnovala a dosud věnuje uspořádání rodinného archivu, což ji přivedlo mj. k záznamům vzpomínek její prababičky Milady Muchové, provdané Stojanové a po předčasné smrti prvého manžela Kavkové. Fotografie a zápisky prababičky ze sokolského prostředí dosvědčují, že se v něm pohybovala už před začátkem první světové války. Prababička Milada vzpomínala na 29. červen 1914 jako na den, v němž v Brně probíhal velký sokolský slet jako celonárodní česká slavnost. Během sletu došla zpráva, kterou zaznamenala takto: "Atentát na následníka trůnu arcivévodu Ferdinanda a jeho manželku Žofii, rozenou hraběnku Chotkovou. Oba mrtví! Slet okamžitě přerušen a celý národ rozrušen, co bude následovat. 26. července vyhlášena mobilizace. Lidé zděšeně běhali a vojáci rukovali ke svým plukům." Vzpomenula i pozdější zatčení Slavomíra Kratochvila a jeho druhů v listopadu 1914 jako na naši sokolskou účast v protistátní činnosti a s ní i spojenou zradu jednoho našeho občana udavače.
Radostnější je pak pohled na historické fotografie z prvních let nově vzniklé Československé republiky. Uchovaný snímek ze 4. července 1920 ukazuje 95 členů přerovské sokolské jednoty před "Hudebním ústavem Milady Salačovy"
v Praze. Tam byla patrně přerovská výprava ubytována. A mezi nimi je ve veličském národním kroji rozeznatelná i Milada Stojanová. Ze známých přerovských sokolských osobností lze mezi účastníky na obrázku najít i Josefa Polameho, Vincence Křístka a z žen např. Annu Řezníčkovou, pozdější oběť sokolského protinacistického odboje za Protektorátu.
Jiný obrázek z léta 1921 ukazuje nově vybudovaný stadion Tělocvičné jednoty Sokol Přerov v prostoru za dnešní novou sokolovnou. Na něm proběhlo 31. července 1921 mj. i slavnostní veřejné cvičení žactva a to koedukované. Obrázek z tohoto vystoupení tehdy věnovali rodiče Milada a František Stojanovi svému synovi a sokolskému žáku Františkovi. Cvičil v závěru pravého proudu žáků. O rok později zemřel v osmi letech na následky úrazu. Atmosféra snímku je úžasná, mladí cvičenci vytvářejí v malých celcích působivé sestavy s výdrží, zvlášť koncipované pro žáky a zvlášť pro žákyně.
Současná Česká obec sokolská si uvědomila už v roce 2012, že za šest let, tj. na rok 2018 připadá konání XVI. všesokolského sletu. A tak v závěrečném poděkování všem cvičencům, kteří
přijeli na XV. všesokolský slet do Prahy v červenci 2012, starostka ČOS sestra Hana Moučková vyzvedla skutečnost, že rok 2018 bude spojen se stoletým výročím vzniku Československé republiky, a že tedy všesokolský slet připadající na tento rok bude s tímto výročím náležitě spojen. To se též naplnilo. A stalo se i to, že řada našich občanů, jejichž rodiny mají kořeny v Sokole, se rozhodla 100 let republiky oslavit svou aktivní účastí v některé sletové
skladbě určené pro XVI. Všesokolský slet. Jeden takový celek, složený z dřívějších i nových členek Sokola Přerov dokumentuje i několik stylizovaných fotografií v úborech skladby Ženobraní, pořízených v areálu Základní školy Břečťanová v Praze. Sestra Naďa Calábková byla iniciátorkou tohoto způsobu zvěčnění a technicky při přitom asistovali bratr Martin Krejčíř a pan Aleš Létal, oba manželé dvou ze zúčastněných cvičenek. Do Prahy ze šestnáctičlenného
základního celku jich jelo čtrnáct, dvě cvičenky byly doplněny na místě odjinud.
V debatě o ovzduší, které nácvik a později i vystoupení na letošních sletových akcích provázelo, sestra Naďa přiznala, že to bylo něco jedinečného. Kolektiv cvičenek byl vtažen do něčeho, v čem se stal přímým účastníkem aktivní oslavy jedné velké historické události, spojené před sto lety se vznikem našeho samostatného státu. Sama to spontánně vyjádřila už v elektronicky odeslaných zprávách ke svým spolucvičenkám z celku přerovské sokolské jednoty, když v té
prvé např. uváděla:
"Ahoj holky, cvičenky, chci se s vámi podělit o jeden zážitek související se Sokolem a s oslavou republiky a vy budete vědět, co mě pudilo nacvičovat skladbu a jaká čest je pro mě kráčet
za sokolským praporem. Posílám vám úryvek z deníku mé prababičky Milady Muchové-Stojanové, která byla před pár lety (1920) také na sletu v Praze, a tak budete vědět, co všechno se mi teď honí hlavou. Naďa"
A ve své další zprávě, psané rovněž den před odjezdem přerovské výpravy na XVI. všesokolský slet do Prahy, přidává i svůj stručný komentář k přiloženému obrázku z veřejného cvičení na nově otevřeném sokolském stadionu v Přerově v roce 1921:
"Cvičení dětí v roce 1921, prvorozený syn František (mé prababičky) v r. 1922 tragicky zemřel, ve stejný rok na nemoc zemřela i dcerka Taťána. Jediný syn Jaroslav, můj dědeček, vyrostl
a založil rodinu, měli tři syny a jednu dceru, mou maminku jménem Taťána.
Pátrejte a uchovejte vzácné příběhy, dokud je ještě čas. Krásné dny, jdu balit. Nazdar, Naďa."
S odstupem času po návratu z XVI. všesokolského sletu v Praze ses. Naďa Calábková upřímně zhodnotila počínání Heleny Sedláčkové, Vlasty Krejčířové a Zorky Zahradové, sester, které nejen nacvičovaly skladbu Ženobraní, ale
současně vedly nácvik skladeb dětských či žákovských. Vlasta Krejčířová dokonce ve skladbě Cirkus i cvičila. Podobně ocenila za organizační úsilí i župní náčelnici ses. Miladu Havlíčkovou. Váží si sokolských činovníků - mužů,
starosty přerovského Sokola Vladimíra Taberyho, župního náčelníka Zbyňka Harašty, župního vzdělavatele Jakuba Navaříka či člena výboru T. J. Sokol Přerov br. Petera Suji, kteří nosili státní a sokolské prapory nebo je ve vlajkové četě
provázeli.
Pozitivním výsledkem je, že nové členky Sokola Přerov, které motivovala účast na sletových hromadných vystoupeních, hodlají cvičit i po sletu. Není vyloučeno, že budou
mít možnost si předvedení nacvičené skladby ještě zopakovat. Některé sokolské župy rády pořádají v mezidobí mezi slety akce jim podobné. Vzpomeňme např.
na Sokolské Brno, Slet pod Ještědem nebo sokolské slavnosti v Plzni či Roudnici nad Labem. Spolku Sokol s mnohaletou tradicí by takový přístup mohl pomoci k postupnému obnovení jeho někdejšího postavení.
Dovětek: Shoda jistých okolností přivedla na svět pěknou fotografii devatenáctileté ses. Irmy Kubíčkové, provdané Kročové. Majitelkou obrázku je ses. Radmila Domanská, její dcera. Dokonce jsme si mysleli, že mohla být s přerovskou jednotou i na VII. sletu v Praze v roce 1920. Seznam účastníků na rubu fotografie Milady Muchové - Stojanové z Prahy však prozrazuje, že by na fotografii účastníků být neměla. Ale ten tehdejší kroj a jeho nositelka - nádhera.
1. srpna 2018